1
00:01:03,229 --> 00:01:04,897
(ČTENÍ VYPRAVĚČE)

2
00:01:17,160 --> 00:01:21,246
VYPRAVĚČ: Od počátku lidstva,
lidé vzhlíželi ke hvězdám,

3
00:01:21,331 --> 00:01:24,249
přemýšlel, co by divy mohly
zjistit tam.

4
00:01:24,334 --> 00:01:28,796
Jak se vyvíjela věda a technologie,
konečně jsme dostali nějaké odpovědi.

5
00:01:28,880 --> 00:01:34,593
Dozvěděli jsme se o našich sousedních planetách
které se točí kolem Slunce, stejně jako Země.

6
00:01:34,677 --> 00:01:38,013
Našli jsme kosmické mlhoviny
neuvěřitelnou krásu,

7
00:01:38,098 --> 00:01:43,727
hvězdy explodující do supernov
a dokonce i černé díry.

8
00:01:43,812 --> 00:01:47,439
Je lidstvo připraveno na svůj největší objev?

9
00:01:47,524 --> 00:01:51,026
S našimi nástroji,
satelity a kosmické lodě

10
00:01:51,111 --> 00:01:53,487
stále pokročilejší,

11
00:01:53,571 --> 00:01:57,116
nacházíme stále vzdálenější planety.

12
00:01:57,200 --> 00:02:01,286
Existuje jiná Země
v obrovských hlubinách vesmíru?

13
00:02:01,371 --> 00:02:04,081
A mohl by existovat mimozemský život?

14
00:02:04,165 --> 00:02:06,625
Odpovědi jsou venku,

15
00:02:06,709 --> 00:02:08,544
v našem vesmíru.

16
00:02:12,966 --> 00:02:17,136
Země. Naše krásná modrá planeta. Náš domov.

17
00:02:17,720 --> 00:02:20,430
Žije zde sedm miliard lidí.

18
00:02:20,515 --> 00:02:22,266
u moře,

19
00:02:23,184 --> 00:02:24,643
na zemi,

20
00:02:26,437 --> 00:02:27,896
v horách

21
00:02:28,940 --> 00:02:31,733
a ve velkých městech.

22
00:02:33,069 --> 00:02:37,489
Vyvinuli jsme se z jeskynních lidí
do informační společnosti.

23
00:02:37,574 --> 00:02:41,160
Věda zkoumá všechny aspekty přírody,

24
00:02:41,244 --> 00:02:43,954
ať už na naší planetě nebo mimo ni.

25
00:02:44,038 --> 00:02:46,832
Byly vytvořeny obrovské archivy dat,

26
00:02:46,916 --> 00:02:49,543
poskytuje odpovědi na mnoho otázek.

27
00:02:49,627 --> 00:02:51,336
Ušli jsme dlouhou cestu

28
00:02:51,421 --> 00:02:55,424
od počátku vesmírného věku,
kdy byly vypuštěny první satelity,

29
00:02:55,508 --> 00:02:57,843
a člověk vkročil na Měsíc.

30
00:02:57,927 --> 00:03:01,930
Naše sondy navštívily všechny planety
naší sluneční soustavy

31
00:03:02,015 --> 00:03:04,641
a dodal spoustu dat.

32
00:03:04,726 --> 00:03:10,189
Nyní dobře rozumíme tomu, jak
náš domácí systém v tomto vesmíru funguje.

33
00:03:10,273 --> 00:03:12,691
Existuje osm velkých planet.

34
00:03:12,775 --> 00:03:17,237
Merkur, který je nejblíže Slunci,
a velmi neplodná.

35
00:03:17,322 --> 00:03:22,576
Venuše s její hustou atmosférou
a zuřivé sopky.

36
00:03:22,660 --> 00:03:26,246
Země, jediná známá planeta, která hostí život.

37
00:03:28,249 --> 00:03:34,504
A Mars, Rudá planeta, soused
která měla mnoho lidí vytvořených návštěvníků.

38
00:03:35,506 --> 00:03:41,136
Dál je Jupiter, obr vyrobený z plynu,
s více než 60 měsíci.

39
00:03:42,180 --> 00:03:45,015
Saturn se svým mocným prstencovým systémem.

40
00:03:45,099 --> 00:03:49,811
A nakonec Uran a Neptun,
„ledoví obři“.

41
00:03:50,480 --> 00:03:53,232
Za nimi leží obrovská pole asteroidů

42
00:03:53,316 --> 00:03:57,653
a některé trpasličí planety, jako Pluto a Eris.

43
00:03:58,446 --> 00:04:01,740
Všechna tato nebeská tělesa se točí
kolem slunce.

44
00:04:01,824 --> 00:04:06,745
Je to střed naší sluneční soustavy
a také jeho superschopnost.

45
00:04:06,871 --> 00:04:11,500
Bez slunce,
život na Zemi by nebyl vůbec možný.

46
00:04:13,836 --> 00:04:20,217
Slunce je v podstatě obrovská energie
reaktor, který produkuje záření a světlo.

47
00:04:20,593 --> 00:04:24,012
Abychom se mohli dívat do slunce
našima lidskýma očima,

48
00:04:24,138 --> 00:04:28,433
musíme snížit jeho svítivost
nejprve o 98 %.

49
00:04:28,518 --> 00:04:31,353
Nyní se díváme na pulzující povrch.

50
00:04:31,437 --> 00:04:35,607
Teplota zde je
přes 3 miliony stupňů Fahrenheita.

51
00:04:35,692 --> 00:04:41,571
Tmavší oblasti jsou sluneční skvrny.
Jsou to plazmové krátery velikosti Země,

52
00:04:41,656 --> 00:04:44,283
kde jsou nižší teploty.

53
00:04:47,161 --> 00:04:50,956
Na druhou stranu nejjasnější oblasti
jsou sluneční erupce.

54
00:04:51,040 --> 00:04:56,086
Plazma tam dosahuje teplot
až 10 milionů stupňů.

55
00:04:56,170 --> 00:05:01,008
Tyto světlice mohou způsobit vlnky, které vypadají
stejně jako vlnky na rybníku odtud,

56
00:05:01,092 --> 00:05:04,011
když ve skutečnosti jsou vlny vysoké 2 míle,

57
00:05:04,095 --> 00:05:07,431
a pohybují se po stovkách
tisíců mil za hodinu.

58
00:05:07,515 --> 00:05:11,393
Ale nejvyšší teploty jsou
nalezený v samém jádru slunce,

59
00:05:11,477 --> 00:05:14,646
až téměř 30 milionů stupňů,

60
00:05:14,731 --> 00:05:19,234
protože tady
vodík je neustále fúzován do hélia.

61
00:05:19,319 --> 00:05:23,822
Prostřednictvím tohoto procesu jaderné fúze,
slunce uvolňuje energii

62
00:05:23,906 --> 00:05:27,409
rovnající se milionům atomových bomb
každou vteřinu.

63
00:05:27,994 --> 00:05:31,747
Velká část této energie je
uvolňovány ve formě fotonů.

64
00:05:31,914 --> 00:05:35,625
Tyto fotony obíhají kolem jádra
rychlostí světla,

65
00:05:35,710 --> 00:05:38,253
ale tak často se střetávají s hmotou,

66
00:05:38,338 --> 00:05:43,925
že jim to trvá tisíce let
konečně uniknout do otevřeného prostoru.

67
00:05:44,552 --> 00:05:47,012
odtud
potřebují jen asi osm minut

68
00:05:47,096 --> 00:05:49,598
překonat 100 milionů mil na Zemi

69
00:05:49,682 --> 00:05:53,393
a dorazit sem jako to, co známe jako sluneční světlo.

70
00:05:58,232 --> 00:06:00,817
Slunce ale nedává jen světlo.

71
00:06:00,902 --> 00:06:05,155
Je zodpovědný za 99 % zemského povrchu
energetický příjem.

72
00:06:05,990 --> 00:06:10,452
V celé historii lidstva,
vyrobili jsme méně energie

73
00:06:10,536 --> 00:06:12,704
než ve vteřině vyhasne slunce.

74
00:06:12,789 --> 00:06:17,209
To vyvolává otázku,
jak vzniká tak mocný objekt?

75
00:06:20,296 --> 00:06:25,008
Odpověď je, že se rodí z oblaku
kosmického prachu a plynu.

76
00:06:25,093 --> 00:06:30,055
Tyto obrovské nahromadění hmoty mohou
nalézt po celém vesmíru.

77
00:06:30,139 --> 00:06:31,556
Říká se jim mlhoviny.

78
00:06:31,641 --> 00:06:34,726
Tyto mlhoviny přicházejí
v mnoha tvarech a velikostech,

79
00:06:34,811 --> 00:06:37,479
a mnohé z nich jsou ohromující krásy.

80
00:06:37,563 --> 00:06:41,691
Například je tu mlhovina Koňská hlava,
vypadat jako hřebec

81
00:06:41,776 --> 00:06:44,194
stoupající z růžové mlhy.

82
00:06:44,278 --> 00:06:48,490
A mlhovina Hlava čarodějnice,
zuřivě hledí do prázdna

83
00:06:48,574 --> 00:06:51,118
s očima z gigantických hvězd.

84
00:06:52,620 --> 00:06:58,417
Nebo Plamenná mlhovina, která se podobá
peklo tyčící se na miliony mil.

85
00:07:03,923 --> 00:07:06,550
Nyní se díváme na mlhovinu Carina.

86
00:07:08,177 --> 00:07:11,263
Tady, gigantická hvězda, Eta Carinae,

87
00:07:11,347 --> 00:07:14,307
je otcem mnoha dětských hvězd.

88
00:07:14,392 --> 00:07:19,479
Eta Carinae má hmotu
100krát větší než naše Slunce.

89
00:07:23,526 --> 00:07:27,529
Hvězdný prach, ze kterého je tato mlhovina vyrobena
se skládá z krystalů,

90
00:07:27,613 --> 00:07:31,158
amorfní látky a molekulární řetězce.

91
00:07:31,242 --> 00:07:35,620
Tato záležitost je rozbitá
vyzařujícími emisemi Eta Carinae.

92
00:07:35,705 --> 00:07:38,623
Částice jsou
odsunuty různou rychlostí,

93
00:07:38,708 --> 00:07:45,213
v závislosti na jejich hustotě. Výsledky jsou
chaotické tvary fascinující krásy.

94
00:07:45,298 --> 00:07:50,260
Objevuje se mnoho různých vzorců,
s prstovitými trubicemi jsou docela běžné.

95
00:07:51,179 --> 00:07:56,266
Zde je slavný příklad, který má
byl pojmenován „pilíře stvoření“.

96
00:07:56,350 --> 00:08:01,605
Docela výstižně, protože v každé
z těchto konečků prstů se rodí nové hvězdy.

97
00:08:06,569 --> 00:08:11,615
Věc je tu velmi hustá,
stlačený slunečním zářením a gravitací.

98
00:08:12,742 --> 00:08:17,746
Nakonec je tlak tak vysoký,
vyvolá atomový výbuch.

99
00:08:21,250 --> 00:08:23,126
Nová hvězda vzplanula.

100
00:08:24,587 --> 00:08:28,590
Okamžitě masivní erupce
vzniká sluneční záření,

101
00:08:28,674 --> 00:08:31,092
která se rozvine v rázovou vlnu.

102
00:08:31,177 --> 00:08:35,430
V Orlí mlhovině můžeme vidět
taková rázová vlna v jasném obrysu

103
00:08:35,515 --> 00:08:41,353
na vrcholu formace. Tato rázová vlna
působí jako beranidlo, které se stlačuje

104
00:08:41,437 --> 00:08:45,148
a zapaluje hmotu,
pokračování procesu zrození hvězdy.

105
00:08:46,776 --> 00:08:50,111
v některých případech
shromážděná hmota není dostatečně velká,

106
00:08:50,196 --> 00:08:54,032
a mladému slunci se to nedaří
udržet jadernou reakci v chodu.

107
00:08:54,116 --> 00:08:55,992
Výsledkem je hnědý trpaslík,

108
00:08:56,077 --> 00:09:00,288
astrální tělo
mezi sluncem a obrovskou planetou.

109
00:09:05,962 --> 00:09:10,882
Ale pokud se zapálení podaří,
spustí se další řetězová reakce,

110
00:09:10,967 --> 00:09:14,511
který nakonec může vést
ke stvoření života.

111
00:09:16,889 --> 00:09:21,017
Gravitace novorozeného slunce zapadá
hmota kolem je v pohybu.

112
00:09:22,228 --> 00:09:28,275
Blízké části mlhoviny jsou vtaženy dovnitř,
a začnou kroužit kolem Slunce.

113
00:09:28,359 --> 00:09:30,819
Vzniká protoplanetární disk.

114
00:09:31,862 --> 00:09:35,949
Jak se věc točí,
začíná proces akrece.

115
00:09:36,033 --> 00:09:41,246
To je efekt nulové gravitace, že
způsobí, že částice k sobě přilnou.

116
00:09:41,330 --> 00:09:45,083
tímto způsobem,
začnou vznikat větší masy materiálu.

117
00:09:45,167 --> 00:09:48,878
Jak se tyto zvětšují,
vyrostou v asteroidy.

118
00:09:48,963 --> 00:09:54,342
Řízené gravitační přitažlivostí Slunce,
asteroidy se pohybují vysokou rychlostí.

119
00:09:54,427 --> 00:09:56,595
Opakovaně do sebe narážejí,

120
00:09:56,679 --> 00:10:00,390
což má za následek vznik
ještě větší masy horniny.

121
00:10:00,474 --> 00:10:05,604
Nakonec některé z nich dostatečně vyrostou
mít významnou gravitační sílu,

122
00:10:05,688 --> 00:10:09,608
a proto
sbírat stále více materiálu.

123
00:10:09,692 --> 00:10:13,486
postupem času
tento proces je vede k tomu, aby se staly planetami.

124
00:10:20,453 --> 00:10:25,373
Některé z těchto planet se dokonce vyvíjejí
atmosféru shromažďováním částic plynu

125
00:10:25,458 --> 00:10:28,168
plující okolním prostorem.

126
00:10:28,711 --> 00:10:31,212
A naše Země byla vytvořena stejným způsobem.

127
00:10:32,882 --> 00:10:37,719
Poté, co se z materiálů vytvořilo jádro
protoplanetárního disku našeho slunce,

128
00:10:37,803 --> 00:10:43,808
mladá Země byla neustále bombardována
asteroidy a jinými nebeskými tělesy.

129
00:10:43,893 --> 00:10:49,022
Tehdy byla Země mnohem blíže Slunci,
a bylo velmi, velmi horké.

130
00:10:49,106 --> 00:10:52,150
Jeho povrch byl tvořen jedním velkým oceánem lávy.

131
00:10:52,234 --> 00:10:56,613
Nebyla tam žádná pevná kůra, žádná země,
ani voda,

132
00:10:56,697 --> 00:10:59,366
jen teplo, láva a oheň.

133
00:10:59,450 --> 00:11:02,327
Komety stále padaly
do toho zadumaného povrchu,

134
00:11:02,411 --> 00:11:05,121
zvýšení teploty při každém úderu.

135
00:11:10,002 --> 00:11:15,131
Nakonec mladá planeta utrpěla
masivní srážka s něčím obrovským,

136
00:11:15,216 --> 00:11:17,425
další planeta ve vývoji.

137
00:11:18,094 --> 00:11:22,639
Náraz byl tak silný,
utrhla část zemského pláště.

138
00:11:24,100 --> 00:11:29,688
Trosky pak vytvořily prstenec kolem Země.
Opět prostřednictvím procesu akrece,

139
00:11:29,772 --> 00:11:34,401
tato suť tvořila měsíc
v průběhu milionů let.

140
00:11:34,485 --> 00:11:39,739
Země, na druhé straně, byla vržena do
zuřivá rotace tím strašlivým nárazem.

141
00:11:39,824 --> 00:11:44,202
Točil se tak rychle,
den trval jen šest hodin.

142
00:11:44,286 --> 00:11:48,790
Po stovkách milionů let,
postupně se to zase zpomalovalo.

143
00:11:48,874 --> 00:11:53,878
Také obsah slunce
protoplanetární disk byl konečně spotřebován,

144
00:11:53,963 --> 00:11:56,631
vytvořili další planety a měsíce.

145
00:11:56,716 --> 00:11:59,634
v souladu s tím
astrální bombardování se snížilo,

146
00:11:59,719 --> 00:12:01,720
aby se povrch mohl ochladit.

147
00:12:01,804 --> 00:12:05,223
To vedlo k formaci
z pevné kamenné kůry.

148
00:12:05,307 --> 00:12:08,393
Přesto docházelo k častým sopečným erupcím.

149
00:12:08,477 --> 00:12:13,273
Plivli lávu a plyny,
a Země prošla mnoha změnami.

150
00:12:13,357 --> 00:12:16,818
Obrovské meteory ledu měly
přinesl vodu z hlubin vesmíru,

151
00:12:16,902 --> 00:12:22,741
které nyní zaplnily první oceány.
Postupem času se vytvořila atmosféra.

152
00:12:22,825 --> 00:12:27,495
Odpařená voda zkondenzovala a vrátila se
na povrch v podobě deště.

153
00:12:27,580 --> 00:12:32,792
Byl uveden do pohybu hydrologický cyklus
a během následujících milionů let,

154
00:12:32,877 --> 00:12:37,338
odpařování a dešťové srážky erodovaly
skalnatý povrch Země.

155
00:12:37,465 --> 00:12:42,761
První superkontinent Země se rozpadl
několikrát a pomalu,

156
00:12:42,845 --> 00:12:46,806
pevniny nabyly tvarů
kontinentů, které dnes známe.

157
00:12:49,435 --> 00:12:53,855
Tak to bylo, Země, jak ji známe dnes.

158
00:12:54,482 --> 00:12:57,567
Spolu se svým tichým společníkem, Měsícem.

159
00:12:59,570 --> 00:13:01,863
Být nejbližším astrálním tělem k Zemi,

160
00:13:01,947 --> 00:13:05,658
Měsíc povzbudil představivost
lidstva po tisíciletí.

161
00:13:05,743 --> 00:13:09,496
Myšlenka mimozemšťanů na Měsíci
bylo sděleno

162
00:13:09,580 --> 00:13:14,667
prostřednictvím obrazů, písní a literatury.
Dokonce i některé z prvních němých filmů

163
00:13:14,752 --> 00:13:20,924
zobrazoval život na Měsíci. Ale časem
člověk poprvé přistál na Měsíci v roce 1969,

164
00:13:21,008 --> 00:13:26,221
správně se předpokládalo, že astronauti
nenarazí na žádné měsíčníky.

165
00:13:26,680 --> 00:13:29,974
Přesto zůstává Měsíc opravdu fascinující.

166
00:13:32,895 --> 00:13:36,981
Společník Země je pátý největší měsíc
v naší sluneční soustavě.

167
00:13:37,066 --> 00:13:39,776
Potřebuje čtyři týdny
jednou obíhat kolem Země,

168
00:13:39,860 --> 00:13:43,112
skutečnost, která se zrcadlí
v našem každodenním jazyce.

169
00:13:43,197 --> 00:13:45,824
Slovo „měsíc“ je odvozeno od slova „měsíc“.

170
00:13:45,908 --> 00:13:50,161
Díky své gravitační síle,
Měsíc je zodpovědný za příliv a odliv

171
00:13:50,246 --> 00:13:52,205
přílivů a odlivů v našich pozemských oceánech.

172
00:13:52,289 --> 00:13:57,377
Ovlivňuje dokonce i navigaci a
chování při tření některých druhů ryb

173
00:13:57,461 --> 00:13:59,379
a hmyz tady dole.

174
00:14:00,256 --> 00:14:04,300
Co se vzhledu týče,
měsíc zůstává trochu nudný,

175
00:14:04,385 --> 00:14:07,387
protože je celý pokrytý šedým prachem.

176
00:14:07,471 --> 00:14:10,723
Vrstva prachu vzniká při dopadech meteoritů.

177
00:14:10,808 --> 00:14:15,019
Kvůli chybějící atmosféře
narážejí na povrch Měsíce

178
00:14:15,104 --> 00:14:19,440
bez jakéhokoliv tlumení,
a jsou v tomto procesu rozmělněny.

179
00:14:19,525 --> 00:14:23,236
Takto vzniklý „měsíční prach“.
ve skutečnosti připomíná písek.

180
00:14:23,320 --> 00:14:26,364
Nebo, vědecky řečeno, regolit.

181
00:14:26,448 --> 00:14:30,326
I přes nedostatek vody tady nahoře,
stále seskupujeme povrch Měsíce

182
00:14:30,411 --> 00:14:32,912
do oblastí „zemí“ a „moří“.

183
00:14:32,997 --> 00:14:37,876
To je způsobeno zastaralým přesvědčením, že
tmavé oblasti na Měsíci obsahovaly vodu.

184
00:14:37,960 --> 00:14:43,298
Nyní víme, že ta „moře“ jsou
ve skutečnosti pánve ztuhlé lávy.

185
00:14:43,382 --> 00:14:46,676
V prvních dnech měsíce,
jeho jádro bylo stále roztavené.

186
00:14:46,760 --> 00:14:49,554
Zásahy těžkých asteroidů prorazily kůru,

187
00:14:49,638 --> 00:14:52,724
a impaktní krátery se zaplnily lávou.

188
00:14:52,808 --> 00:14:57,645
Zajímavé je, že měsíc je
dodnes geologicky aktivní.

189
00:14:57,730 --> 00:15:01,399
Ve skutečnosti dochází k otřesům Měsíce
až 10krát denně.

190
00:15:01,483 --> 00:15:06,571
Většina z nich je průměrná, ale někteří
dosáhnout úrovně 5 na Richterově stupnici.

191
00:15:06,655 --> 00:15:10,700
Naštěstí ty skály tady nahoře
zdá se, že to nevadí.

192
00:15:14,330 --> 00:15:17,540
I když měsíční krajina
chybí variace,

193
00:15:17,625 --> 00:15:19,751
máme odtud stále skvělý výhled.

194
00:15:19,835 --> 00:15:25,423
Naše modrá mateřská planeta se majestátně tyčí
a také získáte dokonalý výhled na hvězdy,

195
00:15:25,507 --> 00:15:29,260
bez atmosféry
nebo světelné znečištění bránící výhledu,

196
00:15:29,345 --> 00:15:31,554
jako to dělá ze Země.

197
00:15:33,557 --> 00:15:39,145
Ze stejného důvodu zahájili vědci
gigantické dalekohledy na oběžnou dráhu Země.

198
00:15:39,229 --> 00:15:42,398
Jsou skvělým doplňkem
k průzkumu hlubokého vesmíru,

199
00:15:42,483 --> 00:15:45,860
poskytování odpovědí na tvorbu
samotného vesmíru.

200
00:15:45,945 --> 00:15:50,073
Kromě toho pořizují úžasné snímky
hvězdných mlhovin.

201
00:15:50,157 --> 00:15:54,035
Skvělým příkladem je tento záběr
mlhoviny Amerika

202
00:15:54,119 --> 00:15:58,498
což ukazuje na podobnost formace
na severoamerický kontinent.

203
00:16:01,210 --> 00:16:05,964
Kamery mohou také registrovat světlo
který je lidským očím neviditelný.

204
00:16:06,048 --> 00:16:11,135
V infračerveném zobrazení je např.
tato mlhovina vypadá úplně jinak,

205
00:16:11,220 --> 00:16:13,304
ale neméně fascinující.

206
00:16:20,062 --> 00:16:22,814
Úplně jiný vizuál
zkušenosti jsou poskytovány

207
00:16:22,898 --> 00:16:25,942
u oblačného komplexu Rho Ophiuchi,

208
00:16:26,026 --> 00:16:28,903
což je hvězdná továrna nejblíže Zemi.

209
00:16:32,700 --> 00:16:38,121
300 sluncí, které zde najdeme, má
průměrné stáří 300 000 let.

210
00:16:38,205 --> 00:16:41,457
To z nich opravdu dělá děti,
z pohledu hvězdy.

211
00:16:41,542 --> 00:16:48,089
Ostatně nejstarší objevené hvězdy mají
existuje více než 12 miliard let.

212
00:16:48,173 --> 00:16:54,303
Plejády, také známé jako „Sedm
Sestry“, jsou také snadno viditelné ze Země.

213
00:16:54,388 --> 00:16:58,766
To z nich dělá předmět
mnoha starých písem a legend.

214
00:17:04,481 --> 00:17:08,818
Tato slunce byla vytvořena, když dinosauři
stále se toulali po Zemi,

215
00:17:08,902 --> 00:17:11,362
asi před 100 miliony let.

216
00:17:16,160 --> 00:17:20,038
Někteří odborníci se domnívají
že se zrodilo i naše slunce

217
00:17:20,122 --> 00:17:22,832
v husté oblasti tvorby hvězd
jako Plejády,

218
00:17:22,916 --> 00:17:27,211
a přesunul se na aktuální pozici
v průběhu milionů let.

219
00:17:27,296 --> 00:17:32,050
Všechny tyto informace lze odvodit
z dnešních příležitostí ke zkoumání

220
00:17:32,134 --> 00:17:34,761
neuvěřitelný hodinový stroj, kterým je prostor.

221
00:17:34,845 --> 00:17:37,430
První astronomové takový luxus neměli.

222
00:17:37,514 --> 00:17:40,683
na samém začátku,
museli použít pouhým okem

223
00:17:40,768 --> 00:17:43,269
rozeznat různé hvězdné objekty.

224
00:17:43,353 --> 00:17:46,105
Jeden z nejjasnějších na noční obloze
byl Jupiter,

225
00:17:46,190 --> 00:17:49,609
tak jej Římané pojmenovali po svém hlavním bohu.

226
00:17:49,693 --> 00:17:52,320
Jak byly vynalezeny a zdokonalovány dalekohledy,

227
00:17:52,404 --> 00:17:54,697
vidění bylo čím dál jasnější.

228
00:17:54,782 --> 00:17:58,534
Dnes především díky člověku
vesmírné sondy jako Voyager,

229
00:17:58,619 --> 00:18:03,331
velmi dobře si rozumíme
této největší planety naší sluneční soustavy.

230
00:18:03,415 --> 00:18:06,250
Babyloňané nazývali Jupiter
"králova hvězda",

231
00:18:06,335 --> 00:18:09,879
a skutečně vládne své vlastní malé říši.

232
00:18:09,963 --> 00:18:13,925
Se svými 63 měsíci, některé dokonce velikosti planety,

233
00:18:14,009 --> 00:18:17,637
dá se to skoro popsat
jako vlastní sluneční soustavu.

234
00:18:20,474 --> 00:18:23,935
Když se podíváme zblízka na planetu,
první, čeho si všimneme, je

235
00:18:24,019 --> 00:18:28,606
barevné formace mraků.
Jupiter je plynný obr,

236
00:18:28,690 --> 00:18:32,693
což znamená, že je to téměř výhradně
vyrobeno z plynu.

237
00:18:32,778 --> 00:18:39,325
V roce 1995 odstartovala kosmická loď Galileo
sonda do těchto mraků.

238
00:18:42,496 --> 00:18:47,542
Cestou dolů zaznamenal prudký vítr
rychlosti a masivně rostoucího tlaku.

239
00:18:51,630 --> 00:18:57,051
Po potápění pouhých 100 mil, tlak
dostal dost vysoko, aby rozdrtil sondu.

240
00:19:00,222 --> 00:19:03,307
dále dolů,
stejně není moc jiného k vidění.

241
00:19:03,392 --> 00:19:05,643
Jak se tlak zvyšuje a zvyšuje,

242
00:19:05,727 --> 00:19:10,064
jsou to atmosférické plyny
zkapalněný bez viditelného přechodu.

243
00:19:10,149 --> 00:19:14,652
To znamená, že Jupiter ani nemá
jakýkoli definovaný povrch, na kterém bychom mohli přistát.

244
00:19:16,238 --> 00:19:22,118
Velmi výrazný vnější rys
Atmosféra Jupiteru je „Velká rudá skvrna“,

245
00:19:22,202 --> 00:19:25,163
gigantická smršť s pevnou pozicí.

246
00:19:25,247 --> 00:19:30,668
Jeho průměr je třikrát větší než průměr Země,
a zdá se, že mu nedochází dech.

247
00:19:30,752 --> 00:19:35,840
Ostatně její existence byla
zaznamenán již v roce 1664.

248
00:19:35,924 --> 00:19:41,679
Všechny čtyři vnější planety Jupiter, Saturn,
Uran a Neptun jsou plynní obři,

249
00:19:41,763 --> 00:19:45,516
takže mají mnoho podobností,
jako nedostatek povrchu.

250
00:19:45,601 --> 00:19:50,730
Saturn však vypadá velmi zvláštně.
Doprovází ho masivní prstencový systém.

251
00:19:51,440 --> 00:19:54,775
Saturn je šestá planeta naší sluneční soustavy.

252
00:19:54,860 --> 00:19:57,987
I když je to skoro 1 miliarda mil daleko,

253
00:19:58,071 --> 00:20:01,699
je vidět pouhým okem na naší noční obloze.

254
00:20:01,783 --> 00:20:03,910
Je to kvůli jeho obrovské velikosti,

255
00:20:03,994 --> 00:20:08,080
více než 700 planet velikosti Země
vešel by se dovnitř.

256
00:20:08,165 --> 00:20:12,543
Saturnova charakteristická prstencová soustava
je také gigantický.

257
00:20:12,628 --> 00:20:16,631
Pomocí i těch nejjednodušších dalekohledů
je vidět ze Země.

258
00:20:16,798 --> 00:20:19,217
Ale z čeho jsou tyto prsteny vyrobeny?

259
00:20:20,135 --> 00:20:26,265
Jakmile se přiblížíme, můžeme rozlišovat
mezi tisíci ostře ohraničenými prstenci.

260
00:20:27,392 --> 00:20:32,063
Jak se ukázalo, nejsou tak pevné
jak se poprvé objeví.

261
00:20:34,483 --> 00:20:39,278
Ve skutečnosti je tvoří asteroidy
že kruh kolem planety.

262
00:20:40,197 --> 00:20:43,532
Je to pestrá škála sloučenin
různých velikostí,

263
00:20:43,617 --> 00:20:46,744
od zrnek prachu o šířce až 10 metrů.

264
00:20:48,914 --> 00:20:53,417
Některé z menších měsíců Saturnu jsou
orat přímo přes tyto kruhy.

265
00:20:53,502 --> 00:20:58,130
Tyto měsíce se nazývají "pastýřské" měsíce,
protože jejich oběžné dráhy zajišťují, že prstence

266
00:20:58,215 --> 00:21:03,261
udržují se pěkně v kondici,
tvar, který měli po miliony let.

267
00:21:04,513 --> 00:21:07,932
I když Saturnův prstencový systém
opravdu vyniká,

268
00:21:08,016 --> 00:21:12,603
další tři plynní obři
v naší sluneční soustavě mají také prstence.

269
00:21:12,688 --> 00:21:17,233
Jsou to Jupiter, Uran a Neptun
ne však tak viditelné.

270
00:21:17,317 --> 00:21:22,113
Většinou jsou tvořeny velmi
malé částice, jako je cigaretový kouř

271
00:21:22,197 --> 00:21:24,991
smíchaný s několika zrnky písku.

272
00:21:25,075 --> 00:21:28,286
Zatímco Saturn a Jupiter nemohou
snadno se splést,

273
00:21:28,370 --> 00:21:31,539
Uran a Neptun vypadají velmi podobně.

274
00:21:31,623 --> 00:21:34,250
Jsou nejvzdálenější od Slunce,

275
00:21:34,334 --> 00:21:36,836
aby se příliš nezahřívaly
a energie.

276
00:21:36,920 --> 00:21:40,172
Proto jsou v podtřídě
z ledových obrů.

277
00:21:40,257 --> 00:21:45,803
A Uran je ten ledovější z těch dvou,
i když není tak daleko jako Neptun.

278
00:21:45,887 --> 00:21:48,723
Ale postrádá jakoukoli formu vnitřního zdroje tepla,

279
00:21:48,807 --> 00:21:52,101
což je opravdu výjimka
v naší sluneční soustavě.

280
00:21:52,185 --> 00:21:54,645
Vědci předpokládají, že to má něco společného

281
00:21:54,730 --> 00:21:57,982
s masivní kolizí
Uran musel mít v minulosti.

282
00:21:58,066 --> 00:22:02,987
Důkazem toho je fakt, že
osa Uranu je silně nakloněna.

283
00:22:03,071 --> 00:22:06,282
Viděno ze Země,
díváme se na to téměř shora.

284
00:22:12,497 --> 00:22:15,833
Na druhou stranu Neptun,
má vnitřní zdroj energie

285
00:22:15,917 --> 00:22:19,128
a proto
zobrazuje mnohem více povětrnostních efektů.

286
00:22:19,212 --> 00:22:22,506
V horních vrstvách atmosféry,
vidíme obrovské mraky,

287
00:22:22,591 --> 00:22:24,342
několik tisíc kilometrů dlouhé.

288
00:22:24,426 --> 00:22:28,679
Tvoří se v pruzích, protože
vysoká rychlost rotace planety.

289
00:22:28,764 --> 00:22:33,351
Na pólech máme polární záře,
severní světla, která vypadají mnohem víc

290
00:22:33,435 --> 00:22:35,686
složitější než ty, které máme na Zemi.

291
00:22:35,771 --> 00:22:38,481
K tomuto jevu dochází
při nabitých částicích

292
00:22:38,565 --> 00:22:41,275
slunečních větrů vstoupí do atmosféry.

293
00:22:41,360 --> 00:22:43,986
Jupiterovy polární záře jsou však ještě větší.

294
00:22:44,071 --> 00:22:48,491
Žádné překvapení, protože planeta je
skoro příliš velký, aby to byla pravda.

295
00:22:48,575 --> 00:22:52,036
Kdyby se shromáždilo více hmoty
při jeho tvorbě,

296
00:22:52,120 --> 00:22:55,706
mohlo se to vznítit
stát se sluncem samo o sobě.

297
00:22:55,791 --> 00:22:59,668
v tom případě
naše sluneční soustava by dnes měla dvě slunce.

298
00:22:59,753 --> 00:23:03,923
A i když to může znít nezvykle,
náš vesmír má mnoho systémů

299
00:23:04,007 --> 00:23:06,592
s více než jednou centrální hvězdou.

300
00:23:06,676 --> 00:23:11,889
V mlhovině v Orionu dokonce najdeme
čtyři slunce velmi blízko u sebe.

301
00:23:11,973 --> 00:23:16,143
Také patří mezi největší slunce
v celém vesmíru,

302
00:23:16,228 --> 00:23:18,479
stokrát větší než naše.

303
00:23:18,563 --> 00:23:22,066
Jejich neuvěřitelná síla má
zplodil stvoření tisíců

304
00:23:22,150 --> 00:23:24,235
mladých hvězd ve svém okolí.

305
00:23:24,319 --> 00:23:28,656
Mnoho z těchto novorozených sluncí je
obklopený protoplanetárními disky,

306
00:23:28,740 --> 00:23:32,868
kde se hmota tvaruje do asteroidů,
měsíce a planety.

307
00:23:32,953 --> 00:23:36,997
Možná bude jedna z těch planet domovem
jednoho dne k inteligentnímu životu.

308
00:23:37,082 --> 00:23:41,836
Náš obrovský mocný vesmír to jistě nabízí
neomezené možnosti.

309
00:23:41,962 --> 00:23:45,881
Vznikají nové světy
v doslova astronomickém měřítku.

310
00:23:45,966 --> 00:23:50,302
Mlhoviny jako Orion pokrývají vzdálenosti
stovky světelných let,

311
00:23:50,387 --> 00:23:52,930
produkuje tisíce nových sluncí.

312
00:23:53,014 --> 00:23:56,684
Ale všechno, co má začátek,
má také konec.

313
00:23:56,768 --> 00:24:00,271
Neexistuje jen zrození a stvoření
na mysl ohýbajících vahách,

314
00:24:00,355 --> 00:24:05,067
ale také chaos a destrukce
ve stejné velikosti.

315
00:24:05,152 --> 00:24:09,864
Dokonce i neuvěřitelně silné předměty
jako slunce musí jednoho dne zemřít.

316
00:24:09,948 --> 00:24:13,492
Ale když odejdou,
zanechávají za sebou místa nového pojetí,

317
00:24:13,577 --> 00:24:15,786
a neuvěřitelné památky.

318
00:24:15,871 --> 00:24:21,667
V souhvězdí Býka je jeden domov
z nejvíce studovaných objektů ve viditelném prostoru,

319
00:24:21,751 --> 00:24:23,461
krabí mlhovina.

320
00:24:23,545 --> 00:24:26,881
Jeho roztrhané a zbrázděné struktury
aby tato mlhovina vypadala

321
00:24:26,965 --> 00:24:30,050
výbuch hvězdy zamrzlý v čase.

322
00:24:31,636 --> 00:24:37,850
Staří čínští astronomové byli schopni
svědky skutečné události v roce 1054 n. l.

323
00:24:37,934 --> 00:24:40,311
Výbuch byl popsán jako tak jasný,

324
00:24:40,395 --> 00:24:43,564
bylo to vidět během dne zde na Zemi.

325
00:24:44,316 --> 00:24:49,236
Za 1000 let, které od té doby uplynuly,
zbývající jádro krabího slunce

326
00:24:49,321 --> 00:24:53,199
se změnil v extrémně hustý
neutronová hvězda.

327
00:24:55,410 --> 00:24:59,788
Ještě děsivější pohled je
poskytuje mlhovina Helix.

328
00:24:59,873 --> 00:25:04,001
Tady je výsledek supernovy
připomíná gigantické oko.

329
00:25:04,836 --> 00:25:09,840
Tato podobnost je nejzřetelnější
při pozorování v infračerveném spektru.

330
00:25:09,925 --> 00:25:12,468
Tento rušivý vzhled je
více než vhodné

331
00:25:12,552 --> 00:25:14,720
za osudné události, které se tam staly.

332
00:25:14,804 --> 00:25:19,391
Když slunce explodovalo, všechny planety a
Měsíce této sluneční soustavy byly buď

333
00:25:19,476 --> 00:25:24,939
roztrhaný gravitačními silami
nebo se vypaří rozpínajícím se sluncem.

334
00:25:25,732 --> 00:25:31,612
Ale alespoň některé komety přežily a stále
probojovat se skrz tyto galaktické trosky.

335
00:25:33,156 --> 00:25:36,200
I když toho víme hodně
o těchto vzdálených systémech,

336
00:25:36,284 --> 00:25:39,495
je otázkou, zda lidstvo
se k nim někdy dostane.

337
00:25:39,579 --> 00:25:42,957
Vzhledem k tomu, že i kdybychom mohli
cestovat rychlostí světla,

338
00:25:43,041 --> 00:25:46,043
trvalo by to několik tisíc let
dostat se tam.

339
00:25:46,127 --> 00:25:51,715
Zatím má smysl se soustředit
na astrálních objektech v naší blízkosti.

340
00:25:51,841 --> 00:25:54,552
A vědci zde měli hodně práce.

341
00:25:55,387 --> 00:25:59,348
První planeta, která měla
člověkem vytvořeným návštěvníkem byla Venuše.

342
00:25:59,432 --> 00:26:03,978
Sonda Mariner 2 proletěla kolem
v prosinci 1962.

343
00:26:11,861 --> 00:26:16,657
Venuše je druhý nejjasnější objekt
na noční obloze, po měsíci.

344
00:26:16,741 --> 00:26:19,577
Někdy to můžeme vidět i ve dne.

345
00:26:19,661 --> 00:26:23,789
Důvodem je hustota Venuše
světlo odrážející atmosféru,

346
00:26:23,873 --> 00:26:26,709
v kombinaci s jeho blízkostí k Zemi.

347
00:26:26,793 --> 00:26:31,005
A kromě toho, že jsme naši nejbližší
soused, Venuše se dokonce nazývá

348
00:26:31,089 --> 00:26:33,048
"sesterská planeta" Země.

349
00:26:33,133 --> 00:26:35,301
Je to proto, že se oba sdílejí

350
00:26:35,385 --> 00:26:38,971
přibližně stejné velikosti,
hustota a hmotnost.

351
00:26:39,055 --> 00:26:45,144
Stejně tak gravitační síla
na Venuši se blíží 90 % té naší.

352
00:26:45,228 --> 00:26:50,816
Ale i přes tyto podobnosti existují
velké rozdíly, které kazí jakýkoli potenciál

353
00:26:50,900 --> 00:26:54,445
aby Venuše sloužila jako prázdninová destinace.

354
00:26:54,529 --> 00:26:57,948
Bariérou číslo jedna je atmosféra Venuše.

355
00:26:58,033 --> 00:27:03,537
Zahrnující téměř výhradně
oxidu uhličitého, je pro nás toxický.

356
00:27:03,913 --> 00:27:05,873
Ještě horší je vedro.

357
00:27:05,957 --> 00:27:10,252
Teplota na Venuši může
dosáhnout přes 800 stupňů Fahrenheita,

358
00:27:10,337 --> 00:27:13,839
což z něj dělá nejteplejší místo
v naší sluneční soustavě.

359
00:27:13,923 --> 00:27:17,426
Pak je tu neuvěřitelně vysoká
povrchový tlak.

360
00:27:17,594 --> 00:27:21,513
První ruské sondy
dostat se sem v 60. letech 20. století

361
00:27:21,598 --> 00:27:24,808
byly doslova rozdrceny
atmosférickým tlakem.

362
00:27:25,644 --> 00:27:31,231
Se správnou technologií by to však šlo
stále je možné přistát s roverem na Venuši.

363
00:27:34,569 --> 00:27:38,906
Rozhlédnout se tady dolů vám může dát
představu o tom, jaké by mohlo být peklo.

364
00:27:38,990 --> 00:27:42,493
sírové mraky,
kyselé deště a aktivní sopky

365
00:27:42,577 --> 00:27:45,412
jsou všechny na seznamu místních atrakcí.

366
00:27:45,497 --> 00:27:49,917
Těžké mraky jsou navíc rozkolísané
blesky a hromy.

367
00:27:52,462 --> 00:27:55,506
Povrch zdobí obrovské sopky.

368
00:27:55,590 --> 00:27:59,510
Mezi nimi je Maat Mons,
obr vysoký 5 mil,

369
00:27:59,594 --> 00:28:02,721
tyčící se nad ostatními venušskými sopkami.

370
00:28:02,806 --> 00:28:05,891
Celkem jich je přes 50 tisíc.

371
00:28:13,024 --> 00:28:18,529
Další charakteristický rys Venuše
jsou její lávové kanály neuvěřitelné velikosti.

372
00:28:18,613 --> 00:28:23,450
Jeden z nich dokonce překonává Nil,
Nejdelší řeka Země.

373
00:28:23,535 --> 00:28:28,580
Jmenuje se Hildr Fossa,
a měří 4200 mil na délku.

374
00:28:32,877 --> 00:28:35,337
I když je Venuše naše nejbližší sousedka,

375
00:28:35,422 --> 00:28:39,383
nejlépe prozkoumaná mimozemská planeta
je Mars.

376
00:28:39,467 --> 00:28:44,221
To dává smysl, protože by toho bylo hodně
vhodnější pro skutečné lidské návštěvníky.

377
00:28:44,305 --> 00:28:48,308
Vědci v současné době očekávají
pilotovaná mise na Rudou planetu

378
00:28:48,393 --> 00:28:51,145
ve 30. nebo 40. letech tohoto století.

379
00:28:51,229 --> 00:28:53,564
Co tedy zatím víme?

380
00:28:53,648 --> 00:28:56,734
Mars je kamenné těleso, stejně jako Země.

381
00:28:56,818 --> 00:28:59,069
Ale je to jen polovina průměru Země,

382
00:28:59,154 --> 00:29:02,448
což z ní dělá druhou nejmenší planetu
naší sluneční soustavy.

383
00:29:02,866 --> 00:29:07,619
Jeho červená barva pochází z vysokých množství
oxidu železa, známého také jako rez,

384
00:29:07,704 --> 00:29:10,956
který je rozšířen po celé planetě
a jeho atmosféru.

385
00:29:11,040 --> 00:29:15,085
Vzduch se zde skládá z oxidu uhličitého
a je velmi tenký,

386
00:29:15,170 --> 00:29:18,505
takže Mars nemůže skladovat
hodně slunečního tepla.

387
00:29:18,590 --> 00:29:23,969
V blízkosti rovníku se teploty pohybují kolem
32 stupňů Fahrenheita během dne.

388
00:29:24,053 --> 00:29:27,556
V noci padá na minus 121.

389
00:29:27,807 --> 00:29:30,017
Chcete-li tyto podmínky podrobně prozkoumat,

390
00:29:30,101 --> 00:29:33,228
lidstvo sem vyslalo několik roverů.

391
00:29:33,313 --> 00:29:35,606
A kromě údajů o životním prostředí,

392
00:29:35,690 --> 00:29:39,193
také zajali
některé opravdu pěkné výhledy.

393
00:29:40,111 --> 00:29:43,655
v létě
čepice pólů vyrobené z ledu tají,

394
00:29:43,740 --> 00:29:47,117
který umožňuje
tvoří se výrazné cirry.

395
00:29:47,202 --> 00:29:50,078
Můžeme je zde skutečně vidět na obloze.

396
00:29:50,163 --> 00:29:54,833
Na jaře jsou běžné bouřky, které
bičovat velké množství marťanského prachu.

397
00:29:54,918 --> 00:29:59,463
S rychlostí větru až 300 mil za hodinu,
400 kilometrů za hodinu,

398
00:29:59,547 --> 00:30:02,800
velká část povrchu je odlita pod zaprášeným závojem.

399
00:30:02,884 --> 00:30:06,678
Někdy i malé cyklóny
přijdou tzv. „prachoví ďáblové“.

400
00:30:11,559 --> 00:30:15,270
Krajiny na Marsu
nabídnout docela dost variací.

401
00:30:15,355 --> 00:30:21,068
Na chladnějším severu najdeme nízké pláně,
což jsou široké prachem pokryté roviny.

402
00:30:22,153 --> 00:30:26,323
Jižní polokoule má
geologicky starší útvary

403
00:30:26,407 --> 00:30:28,075
a další krátery.

404
00:30:30,912 --> 00:30:34,498
Největší kráter na Marsu
se nazývá Hellas Planitia.

405
00:30:34,582 --> 00:30:40,087
Jeho povodí má průměr 1300 mil,
2000 kilometrů,

406
00:30:40,296 --> 00:30:44,007
a její spodní značky
nejnižší bod na celé planetě.

407
00:30:45,927 --> 00:30:50,138
Probíhá rovnoběžně s rovníkem
jsou Valles Marineris.

408
00:30:50,223 --> 00:30:55,227
Tato „mořská údolí“ jsou největší
síť kaňonů v naší sluneční soustavě.

409
00:30:56,104 --> 00:30:59,648
Rozkládají se na více než 2500 mil,

410
00:30:59,732 --> 00:31:02,943
a jsou široké až 440 mil.

411
00:31:06,239 --> 00:31:11,034
V západní části se rozvíjejí
do bludiště podobného systému údolí

412
00:31:11,119 --> 00:31:13,370
s názvem Noctis Labyrinthus,

413
00:31:13,454 --> 00:31:15,664
"Labyrint noci".

414
00:31:19,961 --> 00:31:22,296
Když už mluvíme o obrovských proporcích,

415
00:31:22,380 --> 00:31:25,674
Mars drží minimálně další dva rekordy.

416
00:31:25,758 --> 00:31:31,555
Jedním z nich je sopka s nejširší základnou
oblasti, obr jménem Alba Patera.

417
00:31:31,639 --> 00:31:34,558
Ve vztahu k jeho průměru 1 000 mil,

418
00:31:34,642 --> 00:31:37,561
jeho výška 4 míle není příliš působivá,

419
00:31:37,645 --> 00:31:41,148
ale Mars má také Olympus Mons,

420
00:31:41,232 --> 00:31:43,275
dosahující výšky 16 mil,

421
00:31:43,359 --> 00:31:46,862
a nejvyšší nadmořská výška
v celé naší sluneční soustavě.

422
00:31:47,488 --> 00:31:48,488
Kromě Země,

423
00:31:48,573 --> 00:31:53,410
Mars je zdaleka nejdůkladnější planetou
prozkoumány a prozkoumány lidstvem.

424
00:31:54,245 --> 00:31:54,286
Víme, že Mars toho musel mít hodně
hustší atmosféra před miliony let,

425
00:31:54,287 --> 00:31:59,499
Víme, že Mars toho musel mít hodně
hustší atmosféra před miliony let,

426
00:31:59,584 --> 00:32:02,419
a pravděpodobně měl na povrchu kapalnou vodu.

427
00:32:02,503 --> 00:32:06,924
Tehdy nabízel mnohem lepší podmínky
pro stvoření života.

428
00:32:07,008 --> 00:32:11,219
To se změnilo, když jeho atmosféra
byl ztenčen slunečními větry.

429
00:32:11,304 --> 00:32:13,513
Přesto, v ledu svých polárních čepiček,

430
00:32:13,598 --> 00:32:17,935
může existovat primitivní život
ve formě bakterií nebo mikrobů.

431
00:32:18,019 --> 00:32:22,814
Takový život se přece jen našel
na věčném ledu našich vlastních pólů.

432
00:32:22,899 --> 00:32:27,194
A zatímco šance na život na Marsu
v minulosti to mohlo být lepší,

433
00:32:27,278 --> 00:32:30,989
mohli být daleko horší,
jako například ty na Merkuru.

434
00:32:31,074 --> 00:32:33,742
Věci jsou tam přímo nepřátelské.

435
00:32:33,826 --> 00:32:38,205
Merkur je poslední planetou „podobnou Zemi“.
v naší sluneční soustavě.

436
00:32:38,289 --> 00:32:41,625
Vlastně kromě toho, že mám
skalnaté těleso jako Země,

437
00:32:41,709 --> 00:32:44,878
nemá mnoho jiných pozemských vlastností.

438
00:32:45,004 --> 00:32:47,798
Vizuálně tato planeta připomíná Měsíc.

439
00:32:47,882 --> 00:32:49,967
To dobře odpovídá bytí Merkuru

440
00:32:50,051 --> 00:32:53,303
nejmenší pravidelná planeta
v naší sluneční soustavě.

441
00:32:53,388 --> 00:32:56,974
A stejně jako měsíc,
Merkur nemá vůbec žádnou atmosféru,

442
00:32:57,058 --> 00:33:00,227
což je evidentní
z povrchu posetého krátery.

443
00:33:03,731 --> 00:33:08,110
Odtud mohou tyto krátery
vypadat jako nevinné stopy v písku,

444
00:33:08,194 --> 00:33:13,240
ale jakmile se dostaneme blíž,
odhalují svou skutečnou velikost. Jsou gigantičtí.

445
00:33:16,828 --> 00:33:19,997
Největší z nich je známá jako Caloris Basin.

446
00:33:20,081 --> 00:33:23,333
Má průměr přes 1000 mil.

447
00:33:23,418 --> 00:33:27,629
To znamená, že to muselo být způsobeno
dopadem astrálního těla

448
00:33:27,714 --> 00:33:29,923
více než 60 mil široký.

449
00:33:33,636 --> 00:33:36,513
Merkur je planeta nejblíže Slunci.

450
00:33:36,597 --> 00:33:38,348
Kvůli této blízkosti,

451
00:33:38,433 --> 00:33:42,060
jeho polovina obrácená ke slunci je vyhřívaná
do extrémních teplot

452
00:33:42,145 --> 00:33:45,022
dosahující 750 stupňů Fahrenheita.

453
00:33:45,106 --> 00:33:47,691
Na druhé straně temné noci

454
00:33:47,775 --> 00:33:52,154
teploty klesají až na minus 275 stupňů.

455
00:33:52,238 --> 00:33:54,072
Tyto podmínky tvoří Merkur

456
00:33:54,157 --> 00:33:57,826
planeta s nejširším dosahem
kolísání teploty.

457
00:33:57,910 --> 00:34:00,954
Denní cykly jsou podobně extrémní.

458
00:34:01,039 --> 00:34:04,207
Kvůli excentrické rotaci Merkuru
kolem slunce,

459
00:34:04,292 --> 00:34:08,670
noc na Merkuru trvá 176 pozemských dní.

460
00:34:11,424 --> 00:34:15,594
Na Merkuru jsme téměř v centru
naší sluneční soustavy.

461
00:34:15,678 --> 00:34:19,556
Zatímco bylo shromážděno mnoho dat
tady na planetách a slunci,

462
00:34:19,640 --> 00:34:24,019
vnější dosah naší domény
stále drží řadu tajemství.

463
00:34:24,103 --> 00:34:29,316
Za Neptunem leží Kuiperův pás,
rozsáhlé pole asteroidů.

464
00:34:31,235 --> 00:34:36,740
Je domovem více než 70 000 objektů
o velikosti více než 60 mil.

465
00:34:36,824 --> 00:34:40,660
Tyto objekty zbyly z tvorby
naší sluneční soustavy,

466
00:34:40,745 --> 00:34:44,706
materiál, který nebyl součástí dodávky
při formování našich planet.

467
00:34:44,791 --> 00:34:48,126
Některé z těchto objektů získaly
úctyhodnější hmotnost.

468
00:34:48,211 --> 00:34:52,422
Nejznámější z nich je Pluto.
Identifikován v roce 1930,

469
00:34:52,507 --> 00:34:55,300
byla to první objevená trpasličí planeta.

470
00:34:55,384 --> 00:34:59,930
A v roce 1978,
byl nalezen jeho společník Charon.

471
00:35:00,014 --> 00:35:02,474
Ti dva se točí kolem sebe,

472
00:35:02,558 --> 00:35:05,852
jako by dělali malý valčík
přes vesmír.

473
00:35:06,854 --> 00:35:09,272
Na začátku druhého tisíciletí,

474
00:35:09,357 --> 00:35:12,567
stále více trpasličích planet
byly objeveny.

475
00:35:12,652 --> 00:35:15,112
Největší z nich je Eris.

476
00:35:15,196 --> 00:35:17,656
Je to asi pětina velikosti našeho měsíce

477
00:35:17,740 --> 00:35:20,742
a jeho světlý povrch
je vyrobena ze zmrzlého metanu.

478
00:35:21,077 --> 00:35:23,411
Stejně jako jejich dospělí kolegové,

479
00:35:23,496 --> 00:35:27,290
všechny trpasličí planety byly
pojmenované po pozemských božstvech.

480
00:35:27,375 --> 00:35:29,668
Makemake je polynéský bůh,

481
00:35:29,752 --> 00:35:32,212
Sedna, inuitská bohyně moře,

482
00:35:32,296 --> 00:35:35,465
a Haumea,
havajská bohyně narození dítěte.

483
00:35:35,550 --> 00:35:39,094
Přesto jsou všechny tyto
sotva víc než asteroidy,

484
00:35:39,178 --> 00:35:41,429
unášení studeným, temným prostorem.

485
00:35:41,514 --> 00:35:45,642
Skutečné zázraky jsou za hranicemi
naší sluneční soustavy.

486
00:35:45,726 --> 00:35:48,770
Naše slunce je přece jen jedna hvězda

487
00:35:48,855 --> 00:35:53,150
odhadem 400 miliard v naší galaxii,
Mléčná dráha.

488
00:35:53,234 --> 00:35:56,027
A nedávné výpočty ano
dojít k závěru

489
00:35:56,112 --> 00:36:01,449
že více než polovina těchto sluncí mohla
mají jednu nebo více planet velikosti Země.

490
00:36:01,534 --> 00:36:05,245
Pojďme se tedy na strukturu podívat blíže
naší domovské galaxie.

491
00:36:05,830 --> 00:36:09,541
Ze Země můžete vidět části
Mléčné dráhy pouhým okem.

492
00:36:09,625 --> 00:36:12,919
Je vyroben ze světla
milionů vzdálených hvězd,

493
00:36:13,004 --> 00:36:15,172
uspořádány do diskovité struktury.

494
00:36:15,256 --> 00:36:17,507
Protože se na to díváme zevnitř,

495
00:36:17,592 --> 00:36:21,636
zdá se, že je to pás mléčné mlhy
po obloze.

496
00:36:21,721 --> 00:36:27,434
Při pohledu zvenčí dvě mohutná spirálová ramena
definovat vzhled naší galaxie.

497
00:36:27,518 --> 00:36:31,563
Tato ramena jsou obsazena
zvláště jasnými hvězdami.

498
00:36:31,647 --> 00:36:37,360
Tmavé oblasti mezi nimi v žádném případě nejsou
prázdné, ale tamní slunce jsou méně mocná.

499
00:36:37,445 --> 00:36:42,199
Naše vlastní sluneční soustava leží daleko venku
střed naší galaxie,

500
00:36:42,325 --> 00:36:44,743
v rameni Orion-Cygnus.

501
00:36:44,827 --> 00:36:49,873
Celkově má Mléčná dráha průměr
asi 100 000 světelných let.

502
00:36:49,957 --> 00:36:55,045
Takže i kdybychom mohli cestovat tak rychle jako světlo,
téměř 700 milionů mil za hodinu,

503
00:36:55,129 --> 00:36:59,466
trvalo by to přes 100 000 let
dostat se z jednoho konce na druhý.

504
00:36:59,550 --> 00:37:04,554
To vyvolává otázku, jak formace
této velikosti lze vůbec držet pohromadě.

505
00:37:04,639 --> 00:37:07,724
Spirálové tvary a světlé středy
většiny galaxií

506
00:37:07,808 --> 00:37:10,060
naznačit vysvětlení.

507
00:37:10,144 --> 00:37:15,899
Všechny tyto jednotlivé solární systémy
otáčet se kolem centrálního těžiště.

508
00:37:15,983 --> 00:37:20,445
Ale jaká síla ve vesmíru mohla
mít tak obrovskou gravitaci?

509
00:37:20,529 --> 00:37:24,532
Odpověď by byla šokovala
astronomové právě před 50 lety.

510
00:37:24,992 --> 00:37:26,701
Je to černá díra.

511
00:37:26,786 --> 00:37:32,749
Byli považováni za sci-fi,
ale tito monstra skutečně existují.

512
00:37:32,833 --> 00:37:37,754
V podstatě jsou to hvězdy, které implodovaly
z tlaku vlastní gravitace.

513
00:37:37,838 --> 00:37:39,631
To vyvolalo řetězovou reakci,

514
00:37:39,715 --> 00:37:43,635
která přitahuje stále více hmoty
do středu černé díry.

515
00:37:43,719 --> 00:37:46,721
Ve skutečnosti se stává hustším a hustším.

516
00:37:46,806 --> 00:37:50,225
v souladu s tím
hmotnost a gravitace stále rostou,

517
00:37:50,309 --> 00:37:53,687
takže černá díra roste
stále silnější.

518
00:37:53,771 --> 00:37:56,773
Hvězdy v jasném středu většiny galaxií

519
00:37:56,857 --> 00:38:00,026
jsou hozeni kolem černé díry jako jo-jo,

520
00:38:00,111 --> 00:38:03,196
cestování rychlostí
milionů mil za hodinu.

521
00:38:03,281 --> 00:38:05,615
Černé díry vypadají jedním způsobem příšerně,

522
00:38:05,700 --> 00:38:09,786
protože neúnavně vymazávají
cokoliv, co jim přijde do cesty.

523
00:38:09,870 --> 00:38:13,957
Ale většina sluncí, planet a měsíců
jsou v bezpečné vzdálenosti,

524
00:38:14,041 --> 00:38:16,710
takže jim žádné nebezpečí nehrozí
být nasáván.

525
00:38:16,794 --> 00:38:21,172
Místo toho jsou černé díry
středem pozornosti pro všechny z nich,

526
00:38:21,257 --> 00:38:25,010
určení tvaru a velikosti
z různých galaxií.

527
00:38:25,094 --> 00:38:28,722
Taková formace by neexistovala
bez černé díry,

528
00:38:28,806 --> 00:38:33,560
a o některé z nich bychom přišli
nejzajímavější příklady přírodních krás.

529
00:38:34,228 --> 00:38:37,981
Jako například galaxie Messier 74.

530
00:38:38,065 --> 00:38:42,068
Je to klasická galaxie ve tvaru spirály,
ne nepodobné našim vlastním.

531
00:38:42,153 --> 00:38:47,198
Nicméně ramena M74 jsou
zdobené světlými růžovými plochami.

532
00:38:47,283 --> 00:38:52,829
To jsou oblaka plynů, rozsvícená
ultrafialovým světlem mladých hvězd.

533
00:38:56,542 --> 00:39:00,587
Mnohem více asymetrické
vzhled Messiera 66,

534
00:39:00,671 --> 00:39:03,465
největší galaxie Lva Tripletů.

535
00:39:03,549 --> 00:39:06,926
Jeho posunuté vzhledy jsou
vlivem gravitačních sil

536
00:39:07,011 --> 00:39:09,095
svých dvou blízkých sourozenců.

537
00:39:17,396 --> 00:39:22,609
Galaxie plují vesmírem,
což umožňuje výjimečné kompozice.

538
00:39:22,860 --> 00:39:27,364
Například,
tento pár galaxií známý jako Arp 273.

539
00:39:27,448 --> 00:39:32,369
Vědci předpokládají, že menší galaxie
úplně prošel tím větším,

540
00:39:32,453 --> 00:39:37,123
a v důsledku toho
vytvořil formu, která nám připomíná růži.

541
00:39:38,709 --> 00:39:44,047
Za pár miliard let naše vlastní galaxie
se může srazit s naší sousedkou Andromedou.

542
00:39:44,131 --> 00:39:47,884
Něco podobného se stalo
s galaxiemi Antennae.

543
00:39:47,968 --> 00:39:51,846
Tyto dvě galaxie se spojily
když do sebe narazili,

544
00:39:51,931 --> 00:39:55,809
a výsledné síly mají
zplodil miliardy nových sluncí.

545
00:39:55,893 --> 00:39:58,937
A kdo ví?
V jedné z těch mladých slunečních soustav,

546
00:39:59,021 --> 00:40:00,230
mohl vzniknout život.

547
00:40:00,314 --> 00:40:03,733
Nebo už může existovat
někde venku?

548
00:40:03,818 --> 00:40:06,403
Možná i mnohem blíž k nám.

549
00:40:06,487 --> 00:40:09,781
Samozřejmě, naše místní planety
nemají nejlepší podmínky.

550
00:40:09,865 --> 00:40:12,033
Merkur nemá atmosféru.

551
00:40:12,118 --> 00:40:16,162
Na jedné straně je příliš horko,
a na druhou příliš chladno.

552
00:40:16,247 --> 00:40:18,456
Venuše nemá na povrchu žádnou vodu,

553
00:40:18,541 --> 00:40:21,960
protože se v teple odpařuje
zdrcující atmosféry.

554
00:40:22,044 --> 00:40:25,130
Na druhou stranu atmosféra Marsu
je příliš tenký,

555
00:40:25,214 --> 00:40:28,091
nemůže uchovávat teplo ani vodu.

556
00:40:28,300 --> 00:40:32,512
A čtyři plynní obři Jupiter, Saturn,
Uran a Neptun,

557
00:40:32,596 --> 00:40:34,889
nemají ani povrch.

558
00:40:34,974 --> 00:40:37,809
Ale neexistují jen planety
která by mohla hostit život,

559
00:40:37,893 --> 00:40:39,769
jsou tam i měsíce.

560
00:40:39,854 --> 00:40:42,939
Naše hlavní planety mají
celkem přes 100 z nich,

561
00:40:43,023 --> 00:40:46,276
a některé z nich jsou větší
než planeta Merkur.

562
00:40:46,527 --> 00:40:48,778
Působivým příkladem je Io.

563
00:40:48,863 --> 00:40:53,616
Okolo Jupitera obíhá ve vzdálenosti 250 000 mil

564
00:40:53,701 --> 00:40:56,244
a je přibližně stejně velký jako náš vlastní měsíc.

565
00:40:56,662 --> 00:41:01,291
Při bližším pohledu na lo,
můžete to popsat jako pekelný měsíc.

566
00:41:01,375 --> 00:41:06,129
Přece nejvýraznější struktury
na jeho povrchu jsou sopky

567
00:41:06,213 --> 00:41:08,715
a lávové bazény gigantických rozměrů.

568
00:41:10,509 --> 00:41:13,094
Jsou tam moře zkapalněné síry,

569
00:41:13,179 --> 00:41:16,973
prvek pokrývající celou planetu
v různých agregovaných stavech,

570
00:41:17,057 --> 00:41:19,517
od plynného přes kapalný až po pevný.

571
00:41:20,144 --> 00:41:22,854
To dává Io jeho barevný vzhled.

572
00:41:30,571 --> 00:41:35,700
Ze všech těles v naší sluneční soustavě
lo má nejaktivnější sopky.

573
00:41:36,869 --> 00:41:42,165
Neustálé erupce vrhají žhnoucí lávu
do výšky 180 mil.

574
00:41:46,462 --> 00:41:51,341
Kromě obrovských lávových jezírek
které jsou široké až 250 mil,

575
00:41:51,425 --> 00:41:55,470
tam jsou také řeky lávy,
které tečou stovky kilometrů.

576
00:41:57,431 --> 00:41:59,807
Vedle spalujícího žáru lávy,

577
00:41:59,892 --> 00:42:04,187
teplota okamžitě klesne
na minus 200 stupňů.

578
00:42:04,271 --> 00:42:09,526
Extrémní podmínky, jako jsou tyto, přesně nemohou
nazýváme prostředí přátelské k životu.

579
00:42:10,277 --> 00:42:14,030
Objevuje se naše další zastávka v okolí
aby bylo ještě chladněji.

580
00:42:14,114 --> 00:42:16,199
Blížíme se k Evropě.

581
00:42:16,283 --> 00:42:20,453
Tento měsíc je zakrytý
s ledovou krustou hlubokou 6 mil.

582
00:42:20,538 --> 00:42:24,624
Evropa má velmi řídkou atmosféru,
většinou tvořený kyslíkem.

583
00:42:25,543 --> 00:42:27,293
Povrch je velmi světlý

584
00:42:27,378 --> 00:42:30,797
a patří mezi nejhladší
a nejmladší ze všech měsíců.

585
00:42:31,298 --> 00:42:37,053
Vyznačuje se sítí chaotických hřebenů
a zákopy, což je vizuálně nápadné.

586
00:42:38,013 --> 00:42:43,184
Tyto takzvané Linea jsou silně
připomínající ledová pole na Zemi.

587
00:42:47,481 --> 00:42:50,275
Od pozic a zarovnání
z Linea

588
00:42:50,359 --> 00:42:53,987
nelze vysvětlit geologickými procesy,

589
00:42:54,071 --> 00:42:58,074
jsou klíčem k jednomu z největších tajemství
naší sluneční soustavy.

590
00:42:58,158 --> 00:43:02,912
Pod ledovou kůrou Evropy leží
obrovský oceán kapalné vody.

591
00:43:03,414 --> 00:43:07,750
Tato voda interaguje s povrchem,
neustále ho obnovovat,

592
00:43:07,835 --> 00:43:10,503
a Linea jsou vytvořeny v procesu.

593
00:43:12,881 --> 00:43:18,469
Vědci už uvažují o sondě
který si dokáže provrtat cestu ledem

594
00:43:18,554 --> 00:43:20,430
a ponořit se do vody,

595
00:43:20,514 --> 00:43:23,683
prvek, který se zrodil
první život na Zemi.

596
00:43:24,018 --> 00:43:28,354
Další dvě důležité ingredience
jsou kyslík a teplo.

597
00:43:28,439 --> 00:43:34,277
Na povrchu Evropy průměr
teplota minus 240 stupňů.

598
00:43:34,361 --> 00:43:39,490
Je příliš daleko od slunce
aby sem dorazilo nějaké výrazné teplo.

599
00:43:39,575 --> 00:43:45,330
Ale gravitace z Jupiteru vytváří
slapové síly, které zahřívají vnitřek Evropy

600
00:43:45,414 --> 00:43:47,790
a chraňte vodu před zamrznutím.

601
00:43:47,875 --> 00:43:52,253
A je tam i kyslík,
uvolněné z ledu kosmickým zářením.

602
00:43:52,338 --> 00:43:54,339
Podle vědeckých odhadů

603
00:43:54,423 --> 00:43:59,344
zdejší vody by mohly být bohatší na kyslík
než naše pozemské oceány.

604
00:43:59,428 --> 00:44:02,805
Takže, navzdory všemu chladu na povrchu,

605
00:44:02,890 --> 00:44:06,976
Evropa je skutečně horkým uchazečem
pro mimozemský život.

606
00:44:07,061 --> 00:44:10,813
Přesto se tento ledový svět zdá
velmi odlišné od našich vlastních.

607
00:44:10,898 --> 00:44:16,402
Existuje jeden, který je mnohem více podobný Zemi,
jmenovitě největší ze Saturnových měsíců.

608
00:44:17,029 --> 00:44:22,825
Už jen jeho velikost je impozantní. ve skutečnosti
je ještě větší než planeta Merkur,

609
00:44:22,910 --> 00:44:26,245
proto dostal výstižný název Titan.

610
00:44:30,292 --> 00:44:34,420
Titan je jediný známý měsíc
mají opravdu hustou atmosféru.

611
00:44:34,505 --> 00:44:38,591
Skládá se převážně z dusíku
a bohaté na metan.

612
00:44:46,892 --> 00:44:52,855
Na povrchu jsou teploty stejně nízké
jako minus 275 stupňů Fahrenheita.

613
00:44:52,940 --> 00:44:57,110
Přesto má Titan krajiny
které vypadají hodně jako ty na Zemi.

614
00:44:57,528 --> 00:45:00,822
Podél rovníku leží oblast zvaná Xanadu,

615
00:45:00,906 --> 00:45:03,157
která je velká asi jako Austrálie.

616
00:45:05,119 --> 00:45:08,162
Zde najdeme hory vysoké až míli.

617
00:45:08,247 --> 00:45:12,875
Jsou vyrobeny ze zmrzlé vody,
vyplavené metanovým deštěm.

618
00:45:12,960 --> 00:45:17,213
Vzhledem k nízkým teplotám,
tento led je tvrdý jako kámen.

619
00:45:17,297 --> 00:45:19,799
Kvůli chladu není žádná kapalná voda,

620
00:45:19,883 --> 00:45:24,971
místo toho bazény a dokonce i moře metanu
definovat krajiny.

621
00:45:28,976 --> 00:45:34,230
Na rozdíl od metanových moří jsou
oblasti podobné poušti, kterým dominují duny.

622
00:45:40,988 --> 00:45:46,117
Tyto duny jsou dlouhé několik set mil
a do výšky 500 stop.

623
00:45:48,328 --> 00:45:54,000
Jsou vyrobeny z organických materiálů, které
vyschla po dešti na povrch Titanu.

624
00:45:55,002 --> 00:46:00,173
Se všemi těmito vizuálními podobnostmi s naší Zemí,
je snadné si zde představit život.

625
00:46:00,257 --> 00:46:05,595
Kvůli chladu je to nemožné
aby existovaly formy života založené na vodě,

626
00:46:05,679 --> 00:46:10,057
ale aktuální data z Titanu
nám dal vzrušující vodítka.

627
00:46:10,142 --> 00:46:13,936
Vědci spekulují, že ano
být organismy na bázi metanu

628
00:46:14,021 --> 00:46:17,774
které spotřebovávají vodík
právě tím, jak spotřebováváme kyslík.

629
00:46:17,858 --> 00:46:21,486
Nikdo neví, co tato stvoření
může být jako.

630
00:46:21,570 --> 00:46:23,780
Postup je ale jasný.

631
00:46:23,864 --> 00:46:28,618
Musíme poslat další kosmické lodě,
sondy a rovery tam venku

632
00:46:28,702 --> 00:46:31,287
podívat se pod každý ledový kousek skály.

633
00:46:33,540 --> 00:46:39,128
Přesto tu máme další zajímavé astrální tělo
na našem seznamu, který je většinou neprozkoumaný.

634
00:46:39,213 --> 00:46:43,299
Je to trpasličí planeta, ale je mnohem blíž
než ti v Kuiperově pásu.

635
00:46:43,383 --> 00:46:48,221
Nachází se zde další prstenec asteroidů
mezi drahami Marsu a Jupiteru.

636
00:46:48,305 --> 00:46:51,682
A tam najdeme ledový svět Ceres.

637
00:46:51,767 --> 00:46:56,145
Vesmírná loď Dawn to udělá
být první, kdo sem v roce 2015 zavítá,

638
00:46:56,230 --> 00:46:58,189
poskytnout podrobné informace.

639
00:46:58,273 --> 00:47:01,901
Známá je ale i Ceres
být podobný Evropě,

640
00:47:01,985 --> 00:47:04,987
možná má dokonce subglaciální oceán.

641
00:47:05,072 --> 00:47:09,992
To je obzvláště vzrušující, stejně jako Země
byla kdysi úplně zamrzlá,

642
00:47:10,077 --> 00:47:13,246
zatímco život v subglaciálním oceánu
byla zachována.

643
00:47:13,330 --> 00:47:18,167
Lze nalézt mnoho divů
tam venku, dokonce i v naší vlastní sluneční soustavě.

644
00:47:18,252 --> 00:47:20,211
Takže kdo může říct, jaké jsou šance

645
00:47:20,295 --> 00:47:23,840
mimozemského života jsou
v celém vesmíru?

646
00:47:23,924 --> 00:47:25,007
Podívejte se na tento obrázek.

647
00:47:25,092 --> 00:47:30,346
Na první pohled se zdá být typický
snímek naší noční oblohy se spoustou hvězd.

648
00:47:30,430 --> 00:47:32,765
Vlastně to není daleko.

649
00:47:32,850 --> 00:47:37,019
Překvapením je, že oblast, kterou zde vidíme
je tak malý,

650
00:47:37,104 --> 00:47:41,440
je to jen desetina prostoru na Měsíci
zabírá v našem zorném poli.

651
00:47:41,525 --> 00:47:44,652
A to, co vidíme, září
nejsou jen hvězdy.

652
00:47:44,736 --> 00:47:48,865
Ne, všechna tato malá světýlka
jsou plnohodnotné galaxie.

653
00:47:49,116 --> 00:47:50,324
Jen si to představ.

654
00:47:50,409 --> 00:47:53,870
Za kusem našeho nebe
o velikosti nehtu,

655
00:47:53,954 --> 00:47:57,081
existuje více než 10 000 galaxií.

656
00:47:57,165 --> 00:48:00,877
Každá galaxie obsahuje
miliardy solárních systémů,

657
00:48:00,961 --> 00:48:05,506
takže i když není jiný případ
inteligentního života v naší sluneční soustavě,

658
00:48:05,591 --> 00:48:10,261
jak je to s pravděpodobností, když násobíme
tyto šance o bilion?

659
00:48:10,762 --> 00:48:12,972
Zatím můžeme jen spekulovat,

660
00:48:13,056 --> 00:48:17,476
a snít o fascinujících světech
to by tam mohlo čekat.

661
00:48:17,561 --> 00:48:19,812
Tam venku v našem vesmíru.